Polévka se jmenuje Trepifajxlova podle čerta Trepifajxla z pohádky " Dalskabáty, hříšná ves", kde si paní Bohdalová chce uvařit "brambůrku", tedy bramboračku, dá do vody vařit kůži od domácí slaniny a běží pro pár hub do lesa. Mezitím vůně slaniny přivábí čerta a slupne ji na posezení. Dříve býval k dostání domácí uzený bůček, jenž svou chutí vyvolával mdloby blaženosti, a tu kůži jsme dávali pak do bramboračky. Nyní takovou voňavou kůži nahradí pouze jmenované slaniny. Ani kůže z anglické slaniny není ona. Ti, co doma udí, vědí o čem mluvím. Sušené houby namočíme do vody, aby byly celé ponořené, hodinka máčení stačí. K houbám přidáme oloupanou cibuli a kůži ze slaniny, stonek od libečku a masox. Necháme vařit až do změknutí hub. Mezitím si připravíme zeleninu a brambory, utřeme česnek s vegetou a nasekáme petrželku a lístky libečku. Do kastrůlku dáme sádlo a máslo, rozpustíme, přidáme mouku a pěkně do zlata usmažíme jíšku, pokud by byla moc hustá, zředíme trochou olivového oleje. Houby jsou měkké, vložíme zeleninu, pepř a brambory, po chvilce medvědí česnek, majoránku a jíšku. Po vypnutí česnek a petrželku s libečkem. Manželovi k polévce peču bramborovou buchtu( viz můj recept v Tradičních receptech) nebo "dolky" na plotně, potřené rozpuštěným máslem nebo sádlem. Samozřejmě, že dávám zeleninu, kterou doma mám. Ale vždy čerstvou. Mražená je také dobrá, když není zbytí. Ale rozdíl je znát.