Za léta vaření boršče ve velkém hrnci, aby dostali všichni, kdo jej rádi, jsem si vytvořila systém, jak se neuštvat a nic nezapomenout. Dávali jsme si boršč, všude, kde jej vařili, v MŠ, kde jsem pracovala, ve škole, kam chodili synové a pokud stonali, došla jsem jim pro oběd. (25.ZŠ v Plzni) Tam vařili boršč který byl, mimochodem, nejlepší, který jsem do té doby jedla. Jedli jsme jej i v ukrajinské restauraci v Praze, kde jsme také hodili řeč o přípravě. Dokonce v Polsku, kde byl přecezený a k němu masová briožka. A tak jsem si ze všech receptů vytvořila jeden, který chutná všem. Nejprve si všechno připravím, abych nemusela stále odbíhat. Do tlakového hrnce dám vařit kolena s kořením a trochou soli. Žebírka vařím zvlášť, ale nemusí být, pokud jsou kolena masitá. Zeleninu nakrájím na nudličky a společně s cibulí vložím na pánev s olivovým olejem a kouskem másla. Pomalu restuji. Zelí uvařím zvlášť. Kolena jsou vařená, vyndáme je, i koření a do vývaru dáme na kostičky nakrájené brambory. K uvařeným přidáme osmahnutou zeleninu, uvařené zelí a necháme chviličku povařit, společně s masoxem. Přidáme z másla a mouky usmaženou jíšku. Maso nakrájíme na kostky a přidáme do hrnce. Klidně i s kůží, pokud ji jíte. Já jí miluji, jednou za čas zhřeším. Přidáme kečup, slité fazole a po 2 minutách vypneme. Řepu slijeme a pokud je na kostičky, vyklopíme do hrnce. Je-li třeba trochu přisladit a přisolit, tak s mírou. Můžeme přidat zelenou petrželku. Na každou porci 1-2 lžíce smetany. Já jí mám raději bez. Pokud není zelí moc kyselé, můžeme okyselit. Výsledek- sladkokyselá chuť, vonící restovanou zeleninou na másle, zelím, kořením a řepou. Pro vegetariány lze vynechat maso a masox, místo něho zeleninový bujón.